Potřeba u Jezera

Na takové vzrušující dobrodružství nebyl Pavel vůbec připraven. Brzy po ránu se usadil kousek od břehu jezera. Zaujal pěkné místo, kde bude vidět na mladé holky a kluky. Vychutnával si klid, zatím skoro bez lidí. Ještě nebylo takové horko, povíval příjemný větřík.

Už doma cítil, že se potřebuje vyprázdnit, ale šetřil si to na toto místo. Rozložil věci kolem deky.

Vtom zaslechl dívčí hlasy. Těsně podél vody přešly dvě dívky. Vypadaly jako maturantky. Vesele si štěbetaly, obě v šortkách a krátkých tílkách. Pavel obdivoval jejich štíhlé postavy, útlé pasy nad pěknými prdelkami, pevná, ale hebká stehna. Hned si zkoušel představit jejich nahé vyšpulené půlky.

Jedna dívka se podívala jeho směrem. Usmál se na ní a ... a ona se taky usmála. Ale už zmizely za stromy a ztichly. Pavel pocítil škubnutí ve svém penisu. No nic, třeba je ještě uvidí.

Teď si půjde užít, dokud tady nikdo není, zajde se v klidu vykadit na své oblíbené místečko. Při vzpomínce na dívky dá třeba průchod i svému vzrušení.

Popošel asi dvacet metrů dovnitř řídkého lesíka a našel místo s pokáceným kmenem. Rozhlédl se, stáhnul si plavky a usadil se na kmeni jako na latríně. Cítí jak se mu větříkem chvějí chlupy okolo řitě. Uvolnil se. Vnímá pohyb uvnitř konečníku. Sáhne si dozadu, aby nahmátl, jak se mu zadní otvor rozevírá a jak mu kolem vystupuje masitý val. Tuhá stolice si dere cestu ven.

Ve stejný okamžik něco zaslechl. Snad zakašlání. Opatrně pohne hlavou. Koutkem oka zahlédne, že o pár metrů za ním vykukují dvě hlavy s vyvalenýma očima.

Škubne sebou. Co má honem dělat?

Uvědomil si, že jsou to ty dvě dívky, které si našly místo kousek dál od vody na písčité mýtince.

Co tam dělají? Tam ještě nikdo nikdy nebyl!

Panika ale Pavla rychle přešla. No co, nic špatného nedělá, dokončí v klidu své dílo. Jen si pak asi svůj výtvor nepostříká.

Choval se, jakože o ničem neví. Vytlačil ještě co šlo, pomalu a důkladně se utřel. Přitom se také vymočil, viděl jak se mu pod nohama žlutá tekutina vsakuje do písku. Otočil se, zběžně si svůj produkt prohlédl, použité papíry na něm uspořádal, aby nebyl tak na očích.

Znovu se nenápadně ohlédl. Překvapilo ho, že jedna či druhá dívka ho stále pozorují. Mezi šustěním listí občas zaslechl jejich tichý hovor, spíše šepot.

Vstal, otočen k dívám zády si navlékl plavky a odešel na své místo na dece. Škoda jen, že si neprohlédl co vytvořil, jak měl v přírodě ve zvyku.

Lehl si a přemýšlel. Situace mu nepřišla až tak trapná, spíš vzrušující. Hlavně vzhledem k zájmu děvčat ho u kadění pozorovat.

Že by se šel nenápadně na dívky podívat? Pomalu se šoural podél vody. Zde nikde dívky neviděl, pokukoval tedy kudy se mohly dostat na mýtinku. Našel cestičku sešlapané trávy. Opatrně zkoumal kam vede a opravdu za křovím dohlédl na písčitou mýtinku. Ale byla prázdná.

Popošel kousek dál a už zahlédl barevné šortky dívek v lese. Zarazil se. Jsou u jeho "latríny"! Že by si taky šly odskočit?

Vzrušením se mu rozbušilo srdce. Tiše se vydal tím směrem. Dívky byly něčím zaujaté, jedna z nich seděla v podřepu a něco si na zemi prohlížela.

Tam ale nemůže být nic jiného než .. jeho hovno!

Pavel dostal nápad. Dál opatrně šel k dívkám. Když si ho všimly, ta stojící se lekla a slabě vykřikla. Dřepící dívka však zůstala v klidu, jen pootočila hlavu a s ironickým úsměvem se na něj vyčkávavě dívala. Uvědomil si, že je to stejné děvče, které mu odpovědělo úsměvem při prvním setkání.

"Promiňte, nechtěl jsem vás vylekat. Hledám ... eee ... někde tady se mi vytratila propiska".

Dívky se zasmály průhledné zámince.

"Propisku jsme neviděly, ale právě si prohlížíme vaši stolici. Je pěkně tvarovaná."

Zarazilo ho to, ale hned našel řeč.

"Líbí se vám moje hovno? Ještě jsem si ho neprohlíd, jak jste mě vyrušily."

"My vás vyrušily?" Smály se. "Vy nám tady kadíte za dekou a my vás vyrušily? Dělal jste to přece schválně, ne?"

"Jo aha, tohle si myslíte? Já vůbec nevěděl kde jste nebo jestli tady někdo je. Nikdy tady nikdo nebyl."

"Takže teď to vypadá, že my tady s Hankou sem chodíme šmírovat a prohlížet cizí hovna, že jo?"

"Jo já jsem Pavel, ano, vypadá to tak."

"Zuzka", z podřepu podala Pavlovi ruku. Musel se nad ní naklonit, při tom ucítil pach své stolice.

Pak ještě podal ruku Hance, ta se chvíli stydlivě zakroutila, ale taky mu potřásla.

Pavel si to užíval - přátelský rozhovor nad svým exkrementem, vlídnost obou dívek, jejich vůně, hebkost jejich dlaní.

Vzrušilo ho to.

"Nemůžou vám prasknout plavky?" Zuzka zaměřila svůj pohled na Pavlův rozkrok.

"No kdybyste mne nevyrušily, tak už jsem si to hovínko postříkal"

"A co vám teď brání?" šibalsky se Zuzka zasmála. Stydlivější Hanka zvedla oči v sloup, ale usmívala se.

"A vy mi budete u toho asistovat?"

"No nevím jestli asistovat, ale taky potřebuju stříkat. Jenže jinak. Můžu vám to hovínko počůrat?" Zachichotala se Zuzka.

Hanka ji hned se smíchem pokárala."Zuzko, ty seš ale čuně".

Pavel se posadil na ležící kmen nad svůj výtvor. Sledoval dívky a a při tom si stáhl plavky. Obě se zahleděly na jeho obnažený penis. To ho vzrušilo ještě víc. S požitkem uchopil penis pravou rukou a stáhl kůžičku z již vykukujícího žaludu. Ten byl již celý mokrý a naběhlý. Hanka si přisedla vedle něj. Pavel si zkoušel představit, jak vnímá pohled na jeho vulgární, vztyčené, uslintané pohlaví, obklopené chlupy s houpajícím se chlupatým pytlíkem.

Zdálky to ale mohlo vypadat, jakoby seděli u ohně a opékaly si buřty.

Pokračování...